Dnes, v roce 2011 nás již nepřekvapí vidět v krajině (ať už jí pouze projíždíme či bydlíme v blízkém okolí) větrné elektrárny (a to nejen v ČR, ale například i při cestě autem na Vídeň). Vedou se o nich debaty nad jejich smyslem a efektivností. Někteří lidé argumentují, že jakožto alternativní zdroj energie mohou větrné elektrárny posloužit i u nás a najít využití. Otázkou je, jaký význam v takovém případě má větrná elektrárna v měřítku regionálním a měřítku celostátním. Může snad nahradit větrný park jednu jadernou elektrárnu? A pokud ano, je to možné v České republice nebo je to idealistický vzor z jiných států? Na tyto otázky se pokusím zodpovědět v této seminární práci.

Obecně k větrné energii:

Větrné energie bylo využíváno již dříve. Mořeplavci využívali větru pro plavbu na lodích, byly mlýny na mletí. Teprve v devatenáctém století, v souvislosti s vynálezem dynama a výrobou elektrického proudu v baterii ze zinku, mědi a roztoku soli, začalo využívání větru pro výrobu elektrické energie. Nutno však podotknout, že zatímco dynamo bylo vynalezeno v roce 1831 Michaelem Faradayem, tak první větrná elektrárna byla postavena až na přelomu let 1887 a 1888 Američanem Charlesem F. Brushem. Ten sestrojil první automatickou větrnou turbínu, napojenou na generátor elektrického proudu. Rotor elektrárny měl průměr 17 m (tzn. 50 stop) a skládal se ze 144 paprskovitě uspořádaných lopatek z cedrového dřeva (viz obrázek). Výkon generátoru při otáčkách 500/min byl 12 kW. Tento stroj byl postaven v Clevelandu. O tři roky později byla postavena větrná elektrárna i na starém kontinentě. Bylo tomu tak v dánské obci Askov (na jihu Jutského poloostrova), kde Poulu la Courovi (1846-1908) sestrojil větrnou elektrárnu se čtyřmi až šesti křídly , které byly tvořeny plachtami napnutými na rámové konstrukci, která se podobala klasickému větrnému mlýnu. (1)

První větrná elektrárna postavená  Američanem Charlesem F. Brushem

První větrná elektrárna postavená Američanem Charlesem F. Brushem

Zdroj: Wikipedia Commons – http://tinyurl.com/yke2cmh

Větrné elektrárny a větrná energie na území České republiky

Pravděpodobně prvním doloženým větrem poháněným zdrojem na českém území je stavba větrného mlýna v zahradě Strahovského kláštera v roce 1277 (2). Vrchol větrné energetiky starého typu byl zaznamenán v 19. století – zhruba od 40. do 70. let, kdy se v literatuře uvádí, že na území dnešní ČR existovalo necelých 900 mlýnů, z nichž převážná většina byla na Moravě. Druhou fází využití energie větru byla výsadba větrných turbín k pohonu vodních elektráren, která vyvrcholila za první republiky. Nutno podotknout, že energie větru byla využívána do té doby pro ty účely, kde eratičnost a nárazovost nijak podstatně nevadila – byla možná akumulace, jak zrna pro semletí, tak vody pro zavlažování. Zájem o využití větrné energie se projevil na začátku 70. let minulého století. Důležitým impulsem pro rozvoj větrné energetiky bylo embargo zemí OPEC na vývoz ropy do průmyslově vyspělých zemí vyhlášené na podzim roku 1973. V moderní době lze rozvoj větrné energetiky v ČR rozdělit na tři fáze (3):

  • Nesmělé začátky (konec 80. let – 1995)
  • Doba temna (1996 – 2002), kdy došlo ke stagnaci
  • Evropský boom (2002 - dodnes)

Nesmělé začátky

V tomto období tedy byly vystavěny první větrné elektrárny, některé z nich však sloužily pro prezentační, respektive zkušební účely. Konkrétním příkladem takové elektrárny, která byla využita jako zkušební vzorek a nebyla uvedena do trvalého provozu, byla větrná elektrárna u kruhového objezdu u města Frýdek-Místek, postavená v roce 1993. Příkladem větrné elektrárny, která měla funkci čistě výzkumní a demonstrační, je větrná elektrárna Bílý Kříž, typu TACKE Wind Technik, 60 kW. Tato VE byla poprvé vystavena na Všeobecné výstavě v Praze, kde byla umístěna v blízkosti Křižíkovy fontány. Na podzim roku 1993 byla tato větrná elektrárna postavena v Moravsko-slezských Beskydech. O dva roky později, tedy v roce 1995 byla demontována, neboť v chráněné krajinné oblasti měla povolení pouze k dvouletému provozu. Větrné elektrárny byly představovány na i na veletrzích technicky zaměřených. Takovou větrnou elektrárnou byla VE V75 s výkonem 75 kW, kterou vystavovaly Vítkovice, a.s., na Strojírenských veletrzích v Brně v letech 1991, 1992 a 1993. (4) Do roku 1995 bylo vybudováno ještě několik větrných elektráren, například nedaleko Ostružné (okres Šumperk) byla v roce 1994 firmou Wenergo z města Jeseník vystavěna v těsné blízkosti silnice, jež spojuje města Šumperk a Jeseník, farma šesti VE Vestas V39-500, (průměr rotoru 39 m), na 40 m vysokých tubusech. Zajímavostí je to, že oproti zvyklostem je vzdálenost mezi jednotlivými VE menší. Pozitivním jevem je fakt, že hlukové emise neovlivňují obec Ostružnou. (4) Instalovaný výkon jedné VE je 500 kW (5).

Větrná elektrárna nedaleko obce Ostružná a nákladní vlak do Jeseníku

Větrná elektrárna nedaleko obce Ostružná a nákladní vlak do Jeseníku

Zdroj: http://tinyurl.com/6g3e5yn

Dalším příkladem větrné elektrárny vybudované v tomto období je VE typu V 27-225 výrobce Vestas na vrcholu Svatý Hostýn. Byla zprovozněna na jaře v roce 1994. Instalovaný výkon je 225 kW (6).

Větrná elektrárna na Svatém Hostýnu

Větrná elektrárna na Svatém Hostýnu

Zdroj: Wikimedia Commons - http://tinyurl.com/5unm2tl

druhý díl článku Větrné elektrárny v ČR čtěte zde
třetí díl článku Větrné elektrárny v ČR čtěte zde

Autor : Miroslav Hruška